zhledem k tomu, že redakce čtrnáctideníku studentů UP Helena v krabici chce vyjít vstříc společnosti Scio, rozhodli jsme se s vámi podělit o její reakci na články otištěné v HvK čísla 26 a 27. Během několika málo dní vám nabídneme ucelenou podobu temtického fóra, kde najdete nejen příspěvky z HvK a reakce Scio, ale také všechny dostupné články z poslední doby na toto téma (Žurnál UP, LN, Olomoucký deník, www.scio.cz) doplněné o úplné znění e-mailové komunikace mezi společností Scio a naší redakcí v posledních týdnech. Nebude chybět ani prostor pro diskuzi a další komentáře na téma přijímacího řízení na FF UP v Olomouci a společnosti Scio. Ale teď již slíbená redakce Scio. Reakce je zveřejněna v nezkráceném znění a bez úprav redakce.

Co o Scio ještě nezaznělo
Studentský časopis Helena v krabici se ve svém dubnovém a květnovém vydání (Scio - šedivé vidění přijímacího řízení, HvK, 16. 4. 2007, Podruhé: Scio, business jménem přijímačky, HvK, 16. 5. 2007) poměrně zevrubně zaobíral situací okolo přijímacích zkoušek na Filosofickou fakultu UP pro akademický rok 2007/2008, zejména tématem Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) a společnosti Scio, která je organizuje. V obou článcích bylo řečeno mnohé, mnohé však zároveň nebylo čtenářům sděleno. Velmi stručně bych tedy rád poskytl jiný úhel pohledu a ponechám zcela na čtenáři, aby si vytvořil svůj vlastní úsudek.
Musím bohužel vzhledem k omezenému prostoru omezit polemiku o výhodách a nevýhodách NSZ na nutné minimum. Jsme si jisti, že možnosti, které NSZ nabízejí, tedy vícenásobné opakování, daleko větší dostupnost, spojení jedné zkoušky pro více vysokých škol a konečně také podíl testu obecných studijních předpokladů na celkovém obrazu dispozic uchazeče pro dané studium jsou jednoznačným přínosem pro přijímací řízení na vysoké školy. Společnost Scio se snaží udržovat silnou zpětnou vazbu na účastníky NSZ a z diskusí, které proběhly se zcela náhodně vybranými uchazeči hlásícími se na různé vysoké školy, víme o jejich velmi pozitivním vnímání výše uvedených výhod.
V článcích věnovaných NSZ v HvK přitom je patrná snaha tyto výhody relativizovat. Nic proti tomu, vše má svůj rub a líc, pouze by nemělo jít o snahu křečovitou. Není pravda, že by otázka více násobného opakování zkoušek v rámci NSZ stála pouze na tom, že kdo má peníze, má více možností. Cena jedné zkoušky činí 365 Kč a to je částka, která ani v trojnásobném opakování není pro drtivou většinu uchazečů limitní. Zvláště tehdy ne, platí-li zásada, že NSZ jsou hrazeny z administrativních poplatků fakultám, které na NSZ participují. Vzhledem k tomu, že většina uchazečů si podává více tři nebo čtyři přihlášky, měla velká část účastníků NSZ hrazeny zkoušky právě touto cestou.
Ale budiž, pro uchazeče ze sociálně slabších vrstev to může být obtížné (reálně je situace taková, že Scio zaznamenalo pouze jediný poukaz na tuto možnost ze strany uchazečů). Kritika tohoto charakteru je sice ojedinělá, přesto se společnost Scio rozhodla, že v příštím roce zavede v rámci NSZ systém zvýhodnění pro ty uchazeče, pro které by vícenásobné opakování NSZ bylo těžko překonatelnou sociální bariérou. Rád bych zde upozornil na fakt, že je to mírně řečeno paradoxní situace. Společnost Scio je zde v pozici servisní organizace, která zajišťuje pro vysoké školy na základě smluvních podmínek určitou specifickou službu. Z podstaty věci by tedy úloha rozhodčího v otázce socioekonomických podmínek uchazečů měla být na straně vysokých škol, potažmo státu coby zastřešující instituce bdící nad hrozbou sociální diskriminace. Přesto je to právě servisní organizace, která s tímto nápadem přichází a která jej chce realizovat.
Argument z prvního článku, že lepší dostupnost zkoušek je možná pouze u těch, které se k NSZ připojily, vůbec nesouvisí s NSZ samotnými. Nebo snad NSZ zodpovídají za to, že ostatní vysoké školy tuto možnost nenabízejí?
Není také údajně důvodem k jásotu nad tím, že se uchazeči započte výsledek jedné zkoušky z jednoho termínu, konané na jednom místě hned na třech (i více) fakultách. Na všech je přece nutné zaplatit administrativní poplatek. Ano, to je přece nutnost běžná v případě jakékoliv přihlášky na vysokou školu. Mnohdy ale uchazeč za několik přihlášek (několik administrativních poplatků) získá možnost absolvovat pouze jednu jedinou zkoušku, která pak rozhodne o přijetí či nepřijetí. Opět zde vidím zcela nezpochybnitelný posun, jak v posílení objektivity (možnost absolvovat více termínů), tak v otázce nákladů (za více přihlášek více pokusů).
Zcela nepochopenou pak zůstává funkce testu obecných studijních předpokladů (OSP). V článku se vznáší otazník nad tím, zda skutečně tento test může být jediným kritériem pro přijetí ke studiu v té nebo oné specializaci. Je to jednoduché, může i nemusí. Společnost Scio v žádném případě nenutí vysoké školy k tomu, aby přijímaly své uchazeče pouze na základě výsledků NSZ. V materiálu, který mají vysoké školy k dispozici, společnost Scio doporučuje různé varianty využití výsledků NSZ (nejen testu OSP) a záleží vždy na rozhodnutí vysoké školy, co pro ni bude v rámci přijetí rozhodující. Test OSP však nepochybně znamená průlom do komplexnosti posuzovaných kritérií.
Tolik k NSZ samotným a nyní k marketingovým aktivitám, které jsou velmi detailně popisovány ve druhém textu zveřejněném v HvK. V případě prvního článku byla společnost Scio požádána o vyjádření, byť nejdůležitější argumentace tohoto vyjádření byla ponechána čtenářům skryta. U druhého článku už tato „malichernost“ úplně vypadla a společnost Scio je velmi tvrdě kritizována pro svůj způsob komunikace, aniž by jí bylo umožněno podat nějaké vysvětlení.
Stalo se dnes téměř standardním postupem srovnávat kde co s dějem Orwelova románu 1984. Pomalu se z toho stalo klišé. V případě společnosti Scio však zní takové srovnání nanejvýš absurdně. Autorce článku k tomu stačí skutečnost, že Scio vydává Učitelský zpravodaj, časopis pro učitele (www.ucitelskyzpravodaj.cz). Ano, jelikož je Scio vydavatelem tohoto časopisu, dovoluje si zde předkládat učitelům informace o projektech, které školám nabízí. Kromě toho jim nabízí také křížovku a vylosovaní luštitelé dostanou velmi kvalitní publikaci obsahující metodologii výuky, kterou společnost Scio vydává. Je to snad špatně? Autorka také uvádí příklad článku, který popisuje možnou výhodu v případě, že přijímací zkoušky na střední škole připravuje a vyhodnocuje společnost Scio. Ředitel školy tak může snadněji odolávat možným tlakům na protekci. To není žádný nesmysl, ale konkrétní zkušenost v článku citovaného ředitele. Tento fakt autorka článku v HvK „nahrazuje“ vlastním posudkem, že toto tvrzení není košér. Autorka také zpochybňuje odbornost tiskoviny, kterou Scio vydává, ale pomíjí přitom, že v UZ publikují všeobecné autority v oblasti školství typu Ondřeje Hausenblase (vysokoškolský pedagog aktivní ve sdružení Přátel angažovaného učení), Jany Nováčkové (psycholožka aktivní ve Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání), Radka Sarköziho (šéfredaktor vzdělávacího portálu www.eucebnice.cz), Jana Wagnera (redaktora www.ceskaskola.cz), Vladimira Burjana (mezinárodně uznávaný slovenský odborník na evaluační nástroje) a další. Pomíjí také fakt, že časopis dává možnost učitelům a školám zcela bezplatně informovat o svých projektech a úspěších a mnohé další.
Možná nejsem dostatečně bystrý, ale paralela s románem 1984 mi nadále zůstává skryta... Velmi krátce ještě ke kritizovanému marketingovému pojetí komunikace ze strany společnosti Scio. To je samozřejmě velmi citlivá otázka. Na jednu stranu by měla být respektována skutečnost tržního prostředí. To samozřejmě předpokládá, že společnost s ručením omezeným, jakou Scio je, bude vyvíjet tržní aktivity. Fakt, že se jedná o oblast vzdělávání, ve které se Scio pohybuje, ještě nemůže apriori znamenat to, že by tento trh byl něčím odlišný od trhu s potravinami nebo například léky. Mohli bychom - zcela bez nadsázky - kritizovat farmaceutické koncerny, protože "neeticky" využívají dnes a denně se vyskytujících stresujících situací, které se týkají lidského zdraví.
Vedle toho se samozřejmě snažíme oddělovat nabídku přípravných prostředků od NSZ tak, aby bylo zřejmé, že uchazeč není účastní na NSZ zavázán k tomu, že si musí zakoupit přípravné materiály. Tak to není a my nepodceňujeme svéprávnost uchazečů o studium na vysoké škole a jejich schopnost rozlišit závazné a nezávazné informace. Na druhou stranu ale například víme, že zkouška testů nanečisto nebo studium v internetovém kurzu má prokazatelně pozitivní vliv na výsledky zkoušek, nepovažujeme tedy na neetické na tuto skutečnost uchazeče upozornit. Vyvíjet efektivní nástroje přípravy přece slouží nejen společnosti Scio, ale také samotným uchazečům. Mezi více než 20 000 uchazečů, kteří se NSZ účastní, je mnoho takových, kteří si tyto informace nezjistili nebo nechali vše na poslední chvíli.
Jsme ale srozuměni s tím, že jakýkoliv argument nemůže změnit většinové stanovisko, je-li zakořeněné a dostatečně pevné, v tomto případě mínění, že takový postup je špatný a neetický. O formě obchodních sdělení vůči zákazníkům vedeme trvalou a intenzivní diskusi a hodnotíme jejich možné dopady. Popravdě řečeno, ti nespokojení, kterým se jeví oslovení ze strany společnosti Scio nemístné, jsou mezi desetitisíci uchazečů řádově pouze jednotlivci, přesto jsme se rozhodli napříště sdělovat všechny informace týkající se NSZ s velkým důrazem na strohost faktů. A samozřejmě – každý, kdo projeví nespokojenost a nechce dostávat obchodní sdělení společnosti Scio, je okamžitě vyřazen ze seznamu adresátů.