sou vztahy a vztahy. Jsou muži a muži. Metrosexuálové, narcisté, ješitové, úchylové, citlivky, tvrďáci..., klidně bych mohla pokračovat. Ano, měla jsem tu čest jich pár poznat. Úchyla Frantu bych ale nejraději opravdu nepoznala. Úchylové jsou vůbec nejhorší! Až do poslední chvíle totiž ani netušíte, o koho se doopravdy jedná. Ovšemže každý máme nějakou tu úchylku, ale Franta... Franta?! Fanouš! František! (už to jméno v sobě skrývá nějakou úchylku), ten měl rád zvířata! Já je také miluji a na lavičce v ZOO to mělo své kouzlo, ovšem sledování pořadu o rozmnožování v říši zvířat mě při sexu příliš nerozohní. Fandovy mlsné pohledy na mého Alíka byly tenkrát jasným signálem pro to, abych mu hledala nového páníčka, nejlépe v co největší vzdáleností od ZOO.

Alík kňučel. Kňučel dva dny. Přírodovědec Viktor kňučel dva měsíce. Před, během i po. Ach, jak já chápala ženy, které křičí! Křičí zoufalstvím, jen aby to už měly co nejdříve za sebou. Přírodovědec kňučel i při východu a západu slunce. Nic proti romantice, ale je opravdu nutné vstávat v 5 hodin v sobotu ráno?! Den, kdy jsem přejela kočku, se pro můj vztah s Viktorem stal osudným. Prý jsem tvrdá a necitelná. Díky Bohu za to!

Patrik byl tvrdý po všech stránkách a za jakýchkoli okolností. 183cm, 90kg, pekáč buchet a.... 20cm! Ano, doslova tak se prezentoval! Jeho image tvrďáka zahrnovala i pobíhání po ložnici s metrem v ruce včetně snahy o mou asistenci. Na můj vkus to zrovna tvrdé nebylo. A já nebyla měkká na to, abych mu to tvrdě sdělila. Z 20ti centimetrů bylo rázem centimetrů 10 a metr už zapotřebí nebyl. Trochu tvrdé, že?

Naštěstí můj žebříček kalamit i přes vztahy á la Fanouš či Viktor není nejhorší a já se naštěstí necítím být poznamenaná. I když otázky typu: „ Počůrat nebo nepočůrat?“ se do budoucna trochu obávám.