elikonoce. Spojujeme si je s pomlázkou, s barvením vajíček, velikonočním beránkem a spoustou jiných věcí. Já si je letos spojila s křesťanským půstem. Po 40 dní a 40 nocí by si člověk měl něco odepřít, vzdát se něčeho, co má rád.

V podstatě je to taková dieta. Moje spolubydlící Verunka se na 40 dní vzdala alkoholu a veškerých sladkostí. Já se vzdala sexu. Dobrovolně. A jelikož pro tento celibát jsem se rozhodla s pěti vodkami s Redbullem v krvi, nemohlo se to jednoduše obejit bez veřejného vměšování se a především nedůvěry ze strany vždy správného Brandona. Z půstu rázem byla sázka. Ale není sázka jako sázka. Není sex jako sex. Co je to vlastně sex? Pro někoho je to jednoduše když si Ferda zaleze do jeskyňky. V rámci mého půstu pro slovo SEX byla vymezena trochu jiná definice. 40 dní a 40 nocí bez kluků, bez holek, bez dotyků, bez líbání a jak jinak, bez Ferdíků a jeskyněk. Trochu tvrdé, nezdá se? Ach, ta křííídla! Nebo že by ta chlapská ješitnost ve skrytu duše? Kdoví.

První den, druhý týden, dvacátý osmý den. Stála tam, byla sexy a její rty přímo vybízely k políbení, alkohol také. Podlehla jsem...Iva, Zuzka, Eva. Ano, mám je ráda. Avšak chlap je chlap. Podlehla jsem...Honza. Ano, mám ho ráda. Prohrála jsem. A když už, tak aspoň se vší parádou a důstojně. Prohra je prohra a já musím absolvovat návštěvu úděsné putyky jménem Phoenix! Tam si dát kyselý buřt neboli utopence, startku a pivo, což v mém případě příliš důstojně nezní. Ovšem důstojným nelze nazvat ani útěk před způsobem života, ani hledání únikové cesty přes půsty, sázky a celibáty. Jsme tací jací jsme, někteří lepší, někteří horší. Snažíme se o změnu, která se může projevit navenek, avšak ve svém nitru zůstáváme stejní. Proč si odpírat něco, co můžeme mít? Žijeme jen jednou, nač předsudky? A já přeji Ferdovi, aby si vždy našel cestu do jeskyňky!