Ondřej Martínek

Čtyřicátý druhý ročník mezinárodního festivalu AFO 2007 slibuje mnoho nového. Noví organizátoři, staronový termín konání, příklon k populárně-vědeckému filmu - to jsou jen některé z letošních novinek. O nich, ale i o náročnosti přípravy takového festivalu či spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů v Jihlavě jsem si v klidu Café 87 povídal s šéfem sekce filmových studií při Katedře divadelních, filmových a mediálních studií, Petrem Bilíkem, ředitelem AFO 2007.

Zkus v pěti větách říct, čím se bude letošní AFO lišit od posledních ročníků festivalu?
Výraznějším akcentem na poznávací funkci filmu. Rozšířením těch bloků, které nejsou založeny pouze na projekci filmu. Téměř trojnásobným počtem filmů. Účastí studentů ve všech úrovních dramaturgie a organizace, počínaje dramaturgií, přes katalog, deník, doprovodné akce. Většími nároky, které klade festival na své diváky.

Nemáte strach, že nová koncepce festivalu nebude tak atraktivní pro studenty?
Jaká byla dosavadní koncepce? Popravdě – nechceme být atraktivní pro všechny, to bychom mohli provozovat kolotoče. Inteligentní a poučený divák si k nám cestu najde, podbízení se by jej jen odradilo.

Proč by tedy studenti na festival měli zavítat? Nač bys je nalákal?
Například na světovou soutěž. Náš tým vybíral na mnoha zahraničních festivalech, rozhodně jsme nečekali, až nám jednotlivé produkce filmy samy pošlou. Takový Chlapec v bublině, film o dítěti, které kvůli své nemoci nesmělo po celý život opustit uměle vytvořenou aseptickou bublinu, je jedním z nejsilnějších filmových i lidských zážitků, s nimiž se můžete setkat. Jste-li navíc medik či psycholog, je pro vás jeho shlédnutí i profesním obohacením. To je jen jeden z desítek příkladů.
Určitě doporučuji i filmově okořeněné přednášky světových odborných celebrit, jakými jsou Lisa Cartwright (zobrazování těla), Alison Griffith (antropologie, etnografie a vizualita), David Barlow (speciální efekty ve vědeckém filmu), Hans Joachim Schlegel (darwinismus ve filmu), Václav Bělohradský (poznávací funkce dokumentárního filmu) či Virgilo Tosi (vývoj vědeckého filmu). Jejich přítomnost je pro nás velmi prestižní záležitostí. V rámci našeho zaměření to je takový úspěch, jako kdyby se v Karlových Varech setkal Tom Hanks se Stevenem Spielbergem a k tomu na kolonádě zpíval Plácido Domingo.
Přijede rovněž Albert Barillé, jehož animovaná dílka jsou považována za vůbec nejvlivnější naučné filmy v historii kinematografie!

Dokumenty se v posledních letech dostávají čím dál častěji i do distribuce kin. Čím je podle tebe tento zájem o platformu dokumentu způsoben?
Nejen do kin, pustíš-li kabelovou televizi, je čtvrtina kanálů zaměřena na dokument, a to především na ten náš, na populárně-vědecký či naučný, ať už se zabývají historií kriminalistiky, novými medicínskými metodami nebo třeba architekturou.
Dokument obecně je blíže realitě než fabulované příběhy, je dobrodružný ze své podstaty. A především díky němu poznáváme. Potřeba této funkce se objevuje stále častěji ve všech oborech lidského konání.

Kolik času zabere příprava takového festivalu, jakým je AFO?
Festivaly jsou štafetovou činností, během jednoho ročníku se tvoří další. Náš tým začíná od nuly, intenzivní práce se všemi funkčními a koordinovanými složkami včetně administrativní báze probíhá několik měsíců, což je velmi málo. Snažíme se vše dohnat po nocích. Těším se na další ročník, který budeme připravovat po celý rok.

Jak vznikla spolupráce s festivalem v Jihlavě?
Historie spolupráce s Mezinárodním festivalem dokumentárního filmu je prostá. Jihlavský festival oslovil tehdejší paní rektorku a nabídl projekt, jenž by AFO posunul na jinou úroveň, alespoň z pohledu dramaturgie. V té době jsme již byli ve hře o AFO i my, kteří jsme naopak byli osloveni paní rektorkou. Jelikož byly postoje naší katedry a jihlavského festivalu velmi podobné, navrhlo rektorské kolegium fúzi obou týmů a doporučilo, aby nově vzniklý tým AFO v následujících třech letech organizoval.

Mnoho lidí získalo dojem, že Jihlavě jde jen o to, zbavit se „konkurenčního festivalu“…
Těch mnoho lidí jistě nikdy nebylo v Jihlavě na festivalu, jinak by takovou hloupost nikdy nevyslovili, ti, kdo do Jihlavy na festival jezdí, se naopak jistě velmi těší, že naleznou otisk tamních kvalit v Olomouci. Vždycky, když mi ve čtyři, v pět ráno přicházejí maily od jihlavských kolegů, což je skoro denně, případně když mi telefonují tipy na filmy ze zahraničních festivalů, tak si sám pro sebe s úsměvem říkám, že by se jako likvidátoři skutečně neuplatnili. Pro AFO dělají maximum a jsem jim za to vděčný. Je to skupina profíků s neskutečnou mírou nadšení.

Jak bude vypadat doprovodný program letošního ročníku AFO?
Jsem přesvědčen, že náš objev, Alvik, bude olomouckou hudební událostí roku. Alviku bude sekundovat Létající rabín a exkluzivní doprovod slavnostního ukončení, skvělé jazzové americko-české duo Mike Baggetta/Patrik Hlavenka Quartet. Hudební základ bude mít i sekce věnovaná různým formám rozhlasového broadcastingu, především pak nezávislým a studentským rádiím. Vřele doporučuji nejen žurnalistům.
Vedle hudby přispějeme i výtvarným uměním. Lucie Seifertová bude vystavovat své sedmdesátimetrové leporelo Dějiny udatného českého národa, za nějž získala Magnesii Literu. Poblíž představíme špičku vědecké fotografie, kolekci Images from Science, která obsahuje fotografie několika držitelů ceny Lennarta Nilssona. Je fascinující, jaké estetické kvality může mít řez mozkem, DNA pod elektronovým mikroskopem, elektromagnetické vlnění či světelná stopa po padajícím meteoritu. Vynaložili jsme velké úsilí, abychom fotografie získali a dopravili z Rochesteru v USA. Jednu chvíli nám shipperské firmy chtěly za dopravu účtovat milion korun…
Zkrátka nepřijde ani literatura. O jednom z nejvýznamnějších sporů umění a moci budou diskutovat například Ivan Klíma, Ludvík Vaculík a Alexandr Kliment.

Na kterého z hostů se ty osobně těšíš nejvíc?
Těším se na všechny diváky, kteří si uvědomí, že jim doslova pod nos přinášíme klenoty světové vědy a filmu. To jsou naši VIP hosté. A taky se rád setkám s moderátorem zahájení a zakončení AFO, rodilým Olomoučanem Ivem Šmoldasem. Už teď mi při naší komunikaci z jeho vtipů tečou od smíchu slzy.