Vydal jsem se na cestu do Olomouce, protože měl na výdejním pultu nachystané knihy, a protože týdenní myšlení na Hanu a Hanu obden, se po čtyřech dnech stává vcelku nudnou věcí. A protože byl nemocný, zaspal ranní autobus a tudíž musel využít služeb Českých drah. Z Bystřice do Tišnova, z Tišnova do Brna, v Brně sečkat čtvrthodiny a nastoupit na správné nástupiště, ve finále najít správnou kolej. Přesněji kolej číslo dvě, se sudými číslicemi nemám od jisté doby problém, neboli každý druhý den.

Záměrně si vybral prázdné kupé, počítáte správně, byl sudý den, ale musím vás zklamat, myslel na školu a přál si v tu chvíli klid. Přestal být klidný v okamžiku, kdy si přisedla dospívající a viditelně nachlazená dívka. Dvě tělesa u nosu naznačovala, že se dívce rýma takzvaně spouští. Pro dámy v džínách značky Replay použiji výraz šušínky a pro ty, kteří masturbují v sudý, lichý či každý den, výraz megašušně. Pšiknul jsem na její pozdrav, taktéž jsem byl ve stádiu spouštění čehosi, a rozdělal jsem další balení papírových kapesníků. „To mám taky a jmenuju se Péťá“, dala o sobě vědět moje nová kamarádka. Nabídnul jsem jí rovnou dva. „Ale já je mám voňavý“, poděkovala mi. Její šušínky ji bavily deset minut, pak se mi dostalo z její strany podpásovky. „A jaký máš vyzvánění na mobilu?“ Protože nemám žádné vyzvánění, a protože by mi to Péťa nejspíše neuvěřila, dlouze jsem přemýšlel. „Šmouly“, odpověděl jsem. A to neměl dělat. Péťa si v blesku přisedla až ke mně, opravdu blízko mě a začala mi ukazovat hudební potenciál své krabičky s náležitými tanečními kreacemi. Péťa měla ráda rock a dlouhé vlasy a displej ode mě i od sebe, pšikali jsme oba. „To nevadí“, a usmála se. Tudíž vytáhnul další balení papírové pomoci a pomáhal s dezinfekcí přístroje. Vytáhla se i Péťa. S balením melounových orbitek na cestu. „Vem si, kolik chceš“, nabídla mi takto. Ze slušnosti a s náležitým poděkováním si vzal jedno dražé, zatímco ona tři. Později čtvrtou a pátou. Péťa mě chtěla okouzlit bublinami a podařilo se jí to. Péťa má moje telefonní číslo a daří se jí dobře, píše mi totiž každý lichý den v týdnu.

(HvK no. 22)