ž za časů Sluníčka Lenka Dusilová vystrkovala růžky, jakoby chtěla dát najevo, že ji v budoucnu nelze odbýt pouhým „hmm, další rocková zpěvačka“. S každým dalším projektem to dokazovala více a více, z rockového hávu se pomalu svlékala a nyní obnažená, bez ruchů a ryčných kytar stojí opět na stupínku. Krčit studem se ale nemusí.

Projekt Eternal Seekers, na kterém spolupracuje s jazzovou klavíristkou Beatou Hlavenkovou, alternativním kvartetem Clarinet Factory a básníkem Bogdanem Trojakem, je prostě poezií pro uši. Jde o naprosto jednoduché, nenásilné splynutí všech nástrojů, hlasů a textů, které tvoří zvukomalebný prostor, kde si každý může najít kus svého já, svého dětství, kus vzpomínek a nechat se v něm bezstarostně unášet.

Tak třeba Hanáci si teoreticky mohou oblíbit rozvernou skladbu Ječmínek, která upoutá už jen dětským žvatláním, které se jí line. Komíhání je zase jistě písní, kterou by bez problémů měla zkousnout i rádia, a přesto se na ty středněproudé „hity“ může koukat shora. Podobně je na tom Úzký dům v polovině alba, která asi nejvíce připomíná Lenčinu dřívější polohu, přijazzlý, či chcete-li rovnou worldmusic projev Lence sluší se vším všudy, co k tomu patří.

Rozverností i intimními plochami album plyne dále, posluchač přichází na to, proč je Beata označována za velký jazzový skladatelský a hráčský objev, proč jsou Clarinet Factory tak výjimeční. Až začíná mrzet, že po předposlední Pro Lenku je „jen“ píseň Za vodou a pak už nic. Dobrého po málu, žádné rozmazlování, raději si desku pustit znovu a znovu a při každém dalším poslechu objevovat dosud neobjevené. Stejně jako nešlo dříve odbýt Lenku, nejde Eternal Seekers odbýt pouhým „jeden z vánočních dárků“ nebo „kulisa pro sledování televizních zpráv“.

Dusilová, Hlavenková, Clarinet Factory – Eternal Seekers
Délka: 49:25
Písně: Luny pat, Komíhání, Verše, Ječmínek, Půlnoc, Úzký dům, Dzdzysto!, Ohně, Spirály, Louče, Pro Lenku, Za vodou
Hodnocení: 10/10