rátké shrnutí prvních dojmů studentky prvního ročníku je stručné a trefné. Vidíte se v něm také? No, posuďte sami. Všechno je možné. Pokud chcete ostatním poodhalit své pocity, napište svůj článek a pošlete nám ho!

Když jsem poprvé byla v Olomouci, viděla jsem orloj, morový sloup a taky lanové centrum. Líbilo se mi tu. Když jsem Olomouc navštívila podruhé, viděla jsem kupu lidí, kteří se chtěli dostat na stejný obor jako já. To už se mi tolik nelíbilo. Když jsem se v Olomouci objevila potřetí, už jsem věděla, že jej budu navštěvovat častěji, a potkala jsem revizora. Naštěstí jsem měla jízdenku. Když jsem tu byla počtvrté, už jsem město vnímala jinak. Obklopovala mě spousta lidí. Většina z nich držela v ruce rozvrh a snažila se rozklíčovat podivné znaky, které jim vyplivl STAG. Nebyla jsem sama. Tady člověk vlastně není nikdy sám… Každý den potkávám davy lidí, které jdou do školy, nebo z ní. Některé z nich pak potkám v učebně, jiné v knihovně, další na koleji a ostatní v občerstvovacím zařízení… Ne, člověk prostě není sám. A to se mi tady líbí. Pocit sounáležitosti je prostě fajn.

Předchozí komentář si můžete přečíst zde.