| Kungpao v Ponorce není kulinářská specialita v hlubinách |
| Pondělí, 10 listopad 2008 | ||||
![]() ![]() P okud čekáte líčení gastronomického zážitku ve stísněných prostorách podmořského plavidla okořeněné dobrodružstvím s příšerami z hlubin, pravděpodobně budete zklamáni. Následující řádky totiž patří koncertu skupiny Kungpao v kultovní olomoucké Ponorce. Počasí se bezelstně tváří, že nastává jaro. Venku fouká teplý větřík a přímo vybízí k večerním procházkám. Přesto je v Ponorce už po šesté hodině téměř plno. Většina hostů jsou pravidelní štamgasti, teprve kolem půl osmé se začínají scházet místní studenti – z velké části studenti čínské filologie – a další zvědavci. Kouř z cigaret halí do jemné mlhy díla zdejších umělců, visící na stěnách podniku, a navozuje atmosféru mystického prostředí. Partička sympatických mladých chlapíků vybaluje nástroje a připravuje se na koncert. Po osmé začínají hrát. Na řadu přichází čínský rock od zpěváků jako jsou např. Cui Jian, Tian Zhen, Wang Fei, Wang Feng, Zhang Chu a kapel jako Baojiajie 43hao, Lingdian, Tangchao, Chaozai. Nechybí ani úpravy několika populárních čínských lidových písní. Muzikanti si během hry vyměňují mezi sebou nástroje (tedy kromě bubeníka), v některých skladbách sáhnou po čínských hudebních nástrojích (varhánky sheng, citera guzheng). Ze začátku působí hudba hodně nezvykle. Postupně se objevuje několik chytlavých melodií, publikum se dostává do varu. Senzace nastane, když se do hry zapojí již zmiňované tradiční čínské nástroje. Muzikanti vždy přeloží název písně, případně přidají krátký komentář. Každou skladbu provází bouřlivý potlesk, studenti prvního ročníku čínské filologie nadšeně reagují, pokud se jim podaří v textu identifikovat alespoň jedno známé čínské slovo. Starší studenti stejného oboru si dokonce pobrukují některé melodie. Zapálení kapely se projevuje na kvalitě a procítění hudebního projevu, jediná výtka by snad patřila Zdeňku Hrdličkovi za ne příliš čistý zpěv. Tento nedostatek si u hudebně náročné části publika okamžitě „žehlí“ kvalitní hrou na sheng a guzheng. Po dvouhodinovém koncertě kapela ještě přidává, nakonec se baví se zájemci, zodpovídá všetečné dotazy a povoluje obyčejným smrtelníkům vyzkoušet si hru na čínské hudební klenoty. Členové Kungpaa totiž nejsou, bez ohledu na své znalosti a zkušenosti, žádní „náfukové“.
Seznamte se: Kungpao Veronika Rafajová
ilustrační foto
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. |
||||
| < Předch. | Další > |
|---|


Okomentujte článek
Vybrali.sme.sk