alší bestseller českého spisovatele Michala Viewegha se dočkal vlastního scénáře. Tentokrát volba padla na Povídky o manželství a o sexu, které na filmová plátna zamířily pod názvem Nestyda. Polovina recenzí jej ztrhala, druhou polovinu dostatečně uspokojil. Po zhlédnutí filmu jsem se názorově ocitla někde mezi.

Nestyda je typickým příběhem muže středního věku, který jednoho krásného dne začne trpět nepřekonatelným dojmem, že v životě něco zameškal, že má toho ještě spoustu před sebou a jeho žena už dávno není to, co bývala. Hlavní hrdina příběhu Oskar (Jiří Macháček) jde ještě dál a s hrůzou zjišťuje, že si vzal ženskou s naprosto nepřehlédnutelným nosem. Na tento „zásadní problém“ pravidelně alespoň na chvíli zapomíná v náruči maďarské chůvy svého syna. Nic ovšem netrvá věčně, manželka Zuzana (Simona Babčáková) taky z višně nespadla a má Oskar na stole rozvod. A aby byla změna kompletní je mu oznámeno, že v zaměstnání už o něj nestojí. Začíná žít staromládeneckým životem v holobytě a z moderátora televizního počasí je náhle rozvoz opilců domů.

Další děj má rychlý spád – Zuzana si poměrně rychle najde za Oskara náhradu v podobě Pavla Lišky. Oskarovi se do cesty připlete o čtvrt století starší zpěvačka (Emília Vašáryová) a pokud nebude v záběru s ní, bude mu s největší pravděpodobností dělat společnost láhev alkoholu či jeho jakási motorová koloběžka, na které se prohání ulicemi Prahy.

Myslela jsem, že je fajn přečíst si knihu, na jejíž náměty film vznikl. Už si to nemyslím, Nestyda si z Povídek vzal velice málo. Až na pár dialogů a scén se vlastně jedná o úplně jiný příběh. V knize Oskar vystupuje jako spisovatel udržující si paralelně několik vztahů. A ani jeden z nich nebyl se ženou, která by mu mohla dělat matku. V knize se nedočteme, jak pokračoval život Zuzany po rozvodu. Ovšem za ten můžeme být ve filmu rádi, protože jinak bychom celých 88 minut filmu strávili koukáním na Oskarovo bloumání od ničeho k ničemu.

Hledáte-li film, u kterého můžete tzv. vypnout a nemuset přemýšlet nad tím co se děje před vámi na plátně a sem tam se i pobavit, může být Nestyda správnou volbou. Preferujete-li filmy, ze kterých si něco odnášíte a utkví vám dlouho v paměti, poohlídla bych se jinde.

Ovšem jak se říká - není člověk (v tomto případě film), co by se zavděčil všem. Třeba zrovna vy budete Nestydou uneseni.

Taťána Ochmanová