T

Důležité pro mé rozhodování kam na vysokou školu bylo i dobré spojení do onoho města. Se spojením do Olomouce jsem byla vcelku spokojená. Vláčkem se dojede v poklidném tempu tak nejdéle za tři či tři a půl hodiny a člověk se ještě stihne prospat, popřípadě učit, tedy pokud nemusí ve vlaku stát. Jen s tím dopravcem je občas problém…

Na běžné zpoždění pět nebo deset minut jsme zvyklí všichni, to jest běžná norma, se kterou se musí počítat. Tak se stane, že tam, kde máme na přestup pět minut, se to jednoduše nestíhá. No a také se musí počítat se zdražováním – to je všude. Tak se ho od půlky prosince dočkáme i na železnici, jen mám pocit, že od té doby, co o něm vím, se mi stávají na cestě domů nebo do školy větší či menší pohromy. Dobře, chápu, že se v pátek, když spěchám, zpozdí všech 15 vlaků, co svítí na tabuli na nádraží. Ale proč jen ten můj má zpoždění 25 minut a ty ostatní obvyklých deset minutek? A proč mě v ten samý týden postihne další „velmi krátké“ zpoždění, jen s tím rozdílem, že v neděli? Abych to upřesnila: zpoždění pouze 180 minut, jelikož rychlíku bouchla lokomotiva … a tak se ptáme a postáváme … a vlak, na který čekáme, protože nám mimořádně zastaví, se pro změnu zamotá do drátů a má zpoždění pouhých 85 minut. Takže si nás na nádraží přehazují jako horký brambor a neví, jestli nám vrátit jízdné nebo jestli mimořádně zastaví vlak jiný.

Nakonec se správná ukáže varianta druhá a jiný vlak mimořádně zastaví, ale jen aby nás vysadil o dvě stanice blíž k Olomouci, s tím, že odtud už nám něco pojede. Tak čekáme až dorazí ten vláček, co se zamotal do drátů – zpožděný už o celých 90 minut a s ním dojedeme až do Olomouce. Jen místo v 19:00 téměř v deset hodin večer.

Tak si teď pokaždé když jedu, říkám, jestli vůbec dojedu a v kolik vlastně … a kolik mě to bude stát nervů a peněz.