řes dvě stovky lidí neřízeně propogovalo páteční večer v S klubu. Uřídit punkový kotel totiž lze velice těžko, byť je nablízku Volant. Právě tato parta a její kolegové z Punk Floid a Vision Days za vše můžou. Za pískání v uších, za pády do rozlitého piva, za propocená trika i za pár facek před klubem.

O sto procent lépe než předchozí den při koncertu brněnské kapely Tibet vypadaly prostory S klubu už kolem deváté. To se akorát dostavili pánové z Volantu; zábřežští Punk Floid již byli na místě delší dobu a Vision Days si prý spletli dny, a tak teprve vyráželi na cestu do Olomouce, protože do večera byli v práci a mysleli si, že koncert je až v sobotu. Toť vtipná perlička pro začátek.

Jelikož Vision Days nedorazí zrovna brzy (je kolem půl desáté a cesta z Brněnce do Olomouce trvá s trochou štěstí hodinu – tedy pokud není zrovna zavřený hřebečský tunel nebo není pod „Mohelničákem“ havárie), odpalují smršť Punk Floid. Floutek lítá po pódiu, po sále zase nohy do výšky a do šířky, co chvíli se někdo jak široký, tak dlouhý rozplácne na zemi. Ajééé, na pi*u to je ... říkám vám to naposled, vy konzumenti, punk’s not dead ... Floidi sází jednu pecku za druhou napříč diskografií a ještě by co sázet měli, kdyby se již vzadu neštosovali Volanti.

Nenechají však pařící ani vydechnout a již do nich perou pecky „provoněné“ pardubickým (potažmo semtínským) Paramem. A aby rodeo pod podiem ještě nabralo na obrátkách, jako vždy jej dráždí výzvou „Točte se pankáčové!“. I volantí vystoupení ovšem brzy končí. Podlaha sálu nemá suché místečko, jak z pogujících tečou již poslední kapky při Sněženkách a bledulích. Ani možná nepostřehli, že zazněly také písně z připravovaného nového alba Hogo Pogo.

Poměrně hodně lidí už má dost, na poslední nářez se už necítí, někteří nemohou stát ani opřeni o bar. Na pódiu již řádí brněnecká úderka Vision Days, která narozdíl od dnešních spoluvystupujících přivezla zbrusu nové album, ještě teplé z lisovací linky. Nejvděčnější však stejně jsou starší fláky jako Pracovní, Míň než vůbec nic nebo Zákopový války. Vision Days se k nástrojům několikrát vrací, dojde také na slavný kousek HNF Svět se posral v typickém vision tempu. Sál připomíná bitevní pole po bitvě, hrstka rytířů se opírá o bar, zbytek leží, sedí skoro bez dechu. Ještě pustit trochu toho punku z repráků a jít domů. Spát. Hodně dlouho.

Volant, Punk Floid, Vision Days, 10. října 2008, S klub Olomouc