řijel Xavi. Český Glen Hansard, jehož pojetí lásky je poněkud jiné. Na zahájení Týdnu improvizace prý bylo sotva několik lidí, do S klubu se jich nahrnulo podstatně více. A davy nám houstnou a holky tloustnou a ukazujou pupík, dej mi kousnout ... (trochu pozměněný text písně Penis)

Ohlášený začátek vystoupení na osmou večerní se opět dodržet neporařilo, kdy už se ti umělci poučí, že zvučit se má před koncertem a ne během něj? Ve Xavierův prospěch ale hovoří alespoň fakt, že jeho zvučení je zábavné. Osobitý beatbox míchaný s popěvky a občasným brnkáním na kytaru naznačoval, jakým směrem se bude večer ubírat. Krátce po deváté bylo již vše doladěno a Xavier započal svou multižánrovou show svoláním publika: „Co vy buránci tam vzadu, padesát metrů daleko?“ K pódiu se nahrnuli diváci, někteří postávali, jiní si od stolů přitáhli židle.

První písní si vzal „umělec“ na mušku umělce a publikum se dostávalo do správné nálady. Tu podpořily i vtipné průpovídky mezi všemi písněmi, kdy diváky seznamoval s okolnostmi, za jakých byly skladby složeny. Neodpustil si ale ani jízlivé poznámky na adresu známých zpěváků: „Ty vole, tady šeptám jak Plíhal.“ Během první poloviny vystoupení zazněly známé Pažitky, řízlé ovšem prorvřenou ústřední melodií ze Starců na chmelu, poslechli jsme si také Romale Rap a několik méně známých kusů. Pak mistr započal recitovat. Básně osobitého charakteru udělaly z žen potvory, co mají tři otvory, a publikum se svíjelo smíchy.

Xavier připaloval jednu cigaretu od druhé a zdálo se, že poezii má snad ještě o kousek raději než zpěv. Když doplnil hladinu nikotinu, usedl opět ke kytaře. Z publika se k pódiu protlačil mladík s houslemi v ruce, že by si chtěl se Xavierem zahrát, když máme ten improvizační týden. Ten nic nenamítal a zvukař pohotově natáhl mladíkovi kabel. Zpočátku byla jejich spolupráce poněkud toporná, ale postupně se zlepšovala, ta pravá zábava ovšem přišla ve chvíli, kdy si vzal Xavier housle do ruky. Stylem basového virtuosa na ně začal fidlat a v mladíkově tváři se objevil náznak pochybnosti. Během několika málo minut se Baumaxa rozdivočel, housle rozladil a na smyčci začaly praskat žíně. V tu chvíli muselo být mladíkovi jasné, že už si nějakou dobu nezahraje.

Poslední část vystoupení patřila proslovu záměrně lámanou angličtinou, kdy vyzval všechny přítomné, aby se měli rádi, „fuck each other“, což mezi diváky vyvolalo vlnu nadšení. Následovalo několik anglických songů, včetně předělávky na Boba Marleyho nebo Jamese Browna a pár pomalejších písní, kterými večer uzavřel. Dopil páté (asi) pivo a odebral se do zákulisí. Hlasitým skandováním se však nechal přivolat na povinný přídavek, zazpíval, zarecitoval a chvíli po jedenácté zmizel i se svým pejskem, který ho celý večer zpovzdálí pozoroval, nadobro.