katule, škatule hejbejte se! Letní filmová škola se ve čtvrtek překulila do svého sedmého dne, některým návštěvníkům skončila akreditace, a tak se uvolnilo místo pro jiné. Pořadatelé festivalu dali po třech dnech znovu do prodeje vstupenky. Nám ale akreditace stále platí.

M: Fujtajbl, to je fakt děs! Včera už bylo tak pěkně a takhle se to zkazí. Kdyby bylo tak o šest stupňů méně …
R: Tádydádydá … Já nic neslyším. Přemýšlím. Co budeme dneska dělat?
M: Válet se? V takovém vedru se mi opravdu nic nechce.
R: Ha, zrovna jsem v programu našla něco, co tě ještě víc rozpálí. První erotický film, kde se nesouloží. To se ti bude líbit. Tak co? Pořád se chceš válet?
M: To jsem teda zvědav. Nenatočil to Jan Švankmajer, právě zde na filmovce oceněný?
R: No jo, přesně ten. Já od něj viděla Něco z Alenky, jsem docela zvědavá, jak si poradil s erotickou tématikou.

Jan Švankmajer se nechal inspirovat Freudovou myšlenkou, že v každém člověku se střetává princip slasti s principem reality. V případě hrdinů snímku Spiklenci slasti, však první princip zcela zvítězil. Surrealistická koláž vypráví o šesti lidech, kteří se neobvyklým způsobem sebeuspokojují. Tak lze třeba vidět Pavla Nového, jak si přejíždí po těle válečkem na nudle pobitým hřeby anebo Jiřího Lábuse a jeho masturbační aparát,kterého využívá při sledování televizních zpráv s moderátorkou Annou Wetlinskou. V celém filmu neuslyšíme ani jediný dialog, přesto zde zvuk sehrává nemalou úlohu, byl dokonce nominován na Českého lva. Stejně důležitý je i obraz, především detaily jednotlivých předmětů, které zdůrazňují jejich strukturu. Ačkoli se člověk pouze divá, má pocit, jako by se všech věcí dotýkal, a sám tak měl možnost prožít onu spikleneckou slast.

M: Bylo mi toho slámového panáka, kterého Gabriela Wilhelmová nejdříve rozcupovala a pak utopila, opravdu líto.
R: Já ti nevím, ale ke konci mi to připadalo hodně úchylné.
M: Však se také jedná o satiru novodobých perverzností.
R: Jako umělecké dílo to je dokonalé.
M: Stejně tak vystavované filmové plakáty v kinu Hvězda.

Plakát je to první, co vás má upoutat a přivést do kina. Proto lze také některé filmové plakáty označit za umělecké skvosty. Výstava představuje nejlepší grafická díla vzniklá v období let 1960 až 1989. V kině Hvězda je také instalována výstava kreseb a grafik Juraje Jakubiska. On sám se prý cítí více malířem než režisérem. Na jeho filmové tvorbě to jde poznat.

R: Na jednu výstavu jsme ale zapomněli. V Galerii Slováckého muzea je možné vidět retrospektivu tvorby Evy a Jana Švankmajerových nazvanou Salamandr.
M: Ano, známý mi o ní říkal. Prý tam můžeme zahlédnout výše zmíněný masturbační aparát z filmu Spiklenci slasti a ještě mnohem více. Jistě to bude zajímavé. Ovšem možná bych to nechal na zítra. V tomhle vedru se hodí jít někam osvěžit a zchladit se.
R: Já si dám … melounovou zmrzlinu …
M: Škoda, že nedělají kukuřičnou …
R: A zapijeme to jahodovým vínem (pozn. red.: že by inspirace v názvu jednoho na filmovce uváděného snímku?) a půjdeme spát. Zítra nás přece čekají poslední tlačenice před sály.

Radka Spurná a Martin Višňa