lanet Festival úspěšně navázal na předcházející ročníky Love Planet a po dvouleté odmlce se vrátil do areálu táborského letiště Čápův Dvůr. Dvoudenní koncertní nálož předních českých kapel s příchutí dobrého a čerstvého evropského vkusu přilákala na šest tisíc návštěvníků. Ekonomicky zřejmě katastrofa, pro návštěvníky však ideální festival. Stage pojmenované podle sponzorů, tuny letáků ani fronty na pivo a na záchody nám opravdu nechyběly.

Místo festivalového konání se již v minulosti několikrát osvědčilo a nejinak tomu bylo i letos. Čtyřiačtyřicet hektarů zelené louky nabídlo dostatek prostoru pro festivalový areál, stanové městečko i parkování. A to vše v blízkosti města Tábor odděleného několikasetmetrovým pásem obilí, ze kterého zdarma jezdila kyvadlová doprava. Zdarma byla i pitná voda a stanování s dostatkem místa pro všechny. Plusem pak vstřícní organizátoři a až neuvěřitelně flegmatická a pohodová ochranka.

Na dvou hlavních pódiích, místopisně nazvaných Hýlačka a Kotnov, se představily hlavní kapely, ve stanové Metro stage se pak „schovávali“ DJ´s a méně známá jména. Ale našly se i výjimky, např. nadějní Scissorhands, Please The Trees a skupina Nemo, jenž předvedla jedno z nejpříjemnějších vystoupení celého festivalu.

Páteční odpoledne bylo ospale líné a nezměnili to Suffer, UDG, Polemic, ani The Chancers. Navíc davy hudbychtivých se teprve sjížděly. První očekávanou hvězdou byli Američané Bad Religion. Punkoví „tatíci“ s téměř třicetiletou koncertní zkušeností se pro mnohé stali vyvrcholením celého festivalu. Škoda, že je pořadatelé neposunuli na pozdější hodinu. Hrát za světla jim nebylo hodno. Chvíli poté, co se letiště ponořilo do tmy, nastoupili němečtí úderníci Beatsteaks. Energie, bláznivé poletování po pódiu, přísná kritika 50 Centa a rapování Arnima dovedlo celou show k dokonalosti. Kapela, která doma vyprodává sedmdesátitisícové stadiony dnes přijela zahrát pro „pár známých“, ale i přesto si to nesmírně užívali a opět dokázali, že koncerty jsou jejich hlavní výsadou.

Podobně by se dalo hovořit o vystoupení u nás velice oblíbených Kosheen. Na pódiu dominoval bubeník ukrytý za plexisklem a zraněná zpěvačka Sian Evans. Zprvu se oháněla berlemi, později však na ortézu na noze zapomněla a roztančila publikum. To se muselo obejít bez projekcí a přídavku, naopak se dočkalo všech zásadních hitů a songů z aktuálního alba, které fungovaly velice dobře. Skyline dostáli pověsti festivalové jistoty, ale přece jen dnes působili trochu smutně. Jakoby v sobě nedokázali ukrýt zklamání z odchodu zpěvačky Jitky Charvátové. Už na Rock for People vystoupí s novou zpěvačkou – o koho se jedná, však kapela úzkostlivě tají. Trochu stranou zájmu zůstali Sunshine, kteří přeci jenom na domácí půdě čekali větší kotel. Vystoupení zpestřil alespoň James Cook ze skupiny Nemo, když si společně s Kayem střihl zpěv v jedné písničce. V Metro stage pak duněly d´n´b beaty až do časných ranních hodin.

Sobotní odpoledne jako první zahájili Dorian Gray´s Prostitutes a zase se ukázalo, že jejich jméno je oříškem pro nejednoho organizátora. Pokračovali Le Pneumatique, The Prostitutes, Lakeside X. Novou desku Brant Rock představili 100°C stejně jako Roe-Deer nový singl The Wild Things nahraný již v obměněném složení. K odpoledním vrcholům patřili uvolnění a zábavní Bow Wave, rakouští rockeři Julia a především Zion Train.

Nemo předvedli nesmírně elektrizující a emotivní koncert. V závěru si ukázkově pohráli s publikem, když nejprve do prvních řad hodili svá CD a poté už jen krabici plnou letáků, na kterou se lidé dychtivě vrhli. Hodně nových písní zahráli Southpaw a naznačili, že nová deska bude daleko víc kytarovější než aktuální Heartdisk, a jako vždy nezklamali ani Tata Bojs. Oči a uši většiny lidí se pak upírali ke britské senzaci Hadouken!, jejíž jméno se poslední dobou skloňovalo ve všech pádech, avšak po vydání debutu Music for an Accelerated Culture vlna zájmu trochu opadla. Zda-li používají neotřelé hudební postupy, anebo je všechen ten humbuk okolo nich jen uměle vyvolaný, to se neodvážím polemizovat, faktem zůstává, že Hadouken! jsou hlavně kapelou koncertní a velice zábavnou. Mejdan odstartovali hned v úvodní Get Smashed Gate Crash, došlo i na skoky do podpódia a coververzi Breathe od Prodigy, jenž mi zněla v uších ještě pěkně dlouho. A bonbónkem na závěr byli IAMX, opět v extravagantních kostýmech a opět ve výborné formě.

V diskusích na stránkách festivalu i mezi odjíždějícími návštěvníky se řešila jen jedna otázka. „Byl jsem na tom nejlepším festivale v ČR, super line-up, pořadatelé, místo i atmosféra. Proč tu bylo šest a ne šestnáct tisíc lidí?“ Odpověď lze najít hned na první stránce festivalového průvodce. Stojí tam: „Vše, co pro Vás v Táboře s přáteli a kolegy děláme, děláme pro sebe a hlavně pro Vás, s tím nejlepším svědomím a v nejlepší kvalitě. Bez záštity mocných sponzorů a chladného kalkulu.“ Planet Festival má po vzoru slovenského festivalu Pohoda našlápnuto stát se festivalem, jenž nás bude zásobovat kvalitním programem a neokoukanými tvářemi. Pořadatelé slíbili, že se do stejných míst vrátí i příští rok. Držím jim palce!

Planet Festival Tábor, letiště Čápův Dvůr, 13. – 14. 6. 2008, v předprodeji 759 Kč (+ poplatky)

Více foto zde.