íte, že 25. listopad je den proti násilí na ženách? Víte, že s různou formou domácího násilí se za svůj život setká až 42 procent žen? A že domácí násilí neprobíhá jen mezi partnery, ale i mezi rodiči a dětmi?

Pokud jste na většinu otázek odpověděli ne, rozhodně bych vám doporučoval návštěvu představení Černý brejle aneb Labyrint srdce a ráj světa, které pojednává právě o násilí na ženách. Na malou komorní scénu se proměnila část poetické galerie U Mloka.

Představení sestávalo ze dvou částí, v první části nám herci litoměřického divadla Májův mách (Lukáš Fila a Pavla Dudková, alternovala Petra Daňková) zprostředkovali asi čtyřicetiminutové drama z prostředí běžné domácnosti, která se pro hlavní aktérku mění v psychické a fyzické peklo, ve kterém si každý nasadí černé brýle, jen aby nemusel vidět problémy týrané ženy. Hra působila velmi emotivně, hlavně díky skvělému výkonu dvou hlavních aktérů a prostředí historického sklepa s hlasitou ozvěnou, kterou herci využívali k umocnění zvuku padajících předmětů. Zajímavostí také je, že představitelé dvou hlavních rolí jsou zároveň i autory tohoto pozoruhodného dílka.

Druhá část byla věnovaná dokumentárnímu filmu, jež vznikl na podporu pražské organizace ProFem zabývající se dlouhodobě problematikou domácího násilí a také jako osvětová kampaň. Na jeho vzniku má velkou zásluhu představitel Evžena Lukáš Fila. Film se věnoval hlavně postoji veřejnosti k násilí na ženách a osvětové činnosti okolo tohoto často tabuizovaného tématu, dokument pracoval s názory veřejnosti, které uváděl na správnou míru, do toho byly míchány scénky „ze života“ a autentická výpověď týrané dívky.

Rozhodně šlo o působivou podívanou, po které každý odcházel pohroužen do vlastních myšlenek a zpracovával, co právě shlédl. Zajímavá byla také krátká diskuze na téma Minisukně - jsou moc vyzývavé?, kdy jeden z diváků vnesl názor: „Ženy, které nosí ultra minisukně přímo vybízejí ke znásilnění.“ Celá situace se nakonec obešla bez incidentů a všichni se v poklidu rozešli do tepla svých domovů.