imbaland všude, kam se podíváš. Tak nějak by se dal shrnout současný stav komerční hudební scény. Tentokrát si jej na album pozvala kdysi „zlobivá“ holka Ashlee Simpson, která, podle svých slov, dostala chuť natočit veselé a taneční album.

Jméno Ashlee Simpson není u nás moc známé. Na druhé straně oceánu patří její osoba k tomu nejčastějšímu, co tamější rádia pouštějí posluchačům do uší. Její první dvě alba Autobiography a I Am Me byla většinou nemilosrdně kritikou setřená a image a stylizace do rebelské a neposlušné holky jí věřily asi jen náctileté dívčiny. Proto vyvolal pilotní singl Outta My Head (Ay Ya Ya) z nové desky lehké pozdvižení, protože až tak radikální změna se u této mladičké zpěvačky příliš nečekala. Píseň lehce zavání tvorbou Gwen Stefani stejně jako další track v řadě Boys.

Mezi nejlepší věci na albu opravdu patří ty taneční kousky v čele s Hot Stuff a Ragdoll. Naopak nejslabší místem je duet Ashlee Simpson se zpěvákem Plain White T’s Tomem Higginsonem. Při té vší hudební změně, kterou sympatická Američanka prošla, se píseň na album zkrátka nehodí a zní spíše jako poslední pozůstatek jejího pop rockového období. Na co však může být zpěvačka konečně hrdá je, že její zpěv nepůsobí vyumělkovaně a člověk ji i místy věří, co zpívá, i když se i na této desce najdou prapodivná slovní spojení.

Největším paradoxem celé kariéry Ashlee je, že pokud točila alba, nad kterými se lidé jen smáli, tak mizela rychlostí blesku z prodejních pultů, a když se jí podařilo prosadit si svou, dát všetečným manažerům vale a podílet se na desce i autorsky, tak prodeje stagnují a název alba platí pro zpěvačku do posledního puntíku.

Katka Guziurová