dybyste zcela náhodou tápali, tak vás ubezpečím: opravdu se jedná o moderní verzi Otesánka. Je řeč o představení Nenažranec. Já jsem totiž tápala, a to nejen díky názvu, ale také díky celému příběhu. Detektiv, který pátral zpočátku po zdánlivě velmi nebezpečném a deviantním vrahovi, nás sice důkladně uvedl do děje, ale o to rychleji celé představení ukončil. Za kýmsi se totiž rozběhl s neurčitým pokřikem, ze kterého se dalo vydedukovat, že asi právě tato osoba za všechno může … Ale vlastně za co - „všechno“?

Tedy, již zmíněný Otesánek zde nebyl ze dřeva – no tak, jen si osvěžte fakta ze známé pohádky – ale byl produktem zázračného magi-elixíru. Po požití tohoto „zázraku“ (jak zaručovala inzerce) se totiž dějí divy – a ty se také děly! Vytoužené děťátko se jednomu usedlému, jinak zcela průměrnému páru opravdu narodilo, ovšem jaksi s menším nedostatkem – věčně hladové a s chutí k jídlu. Dnešní anorektičky a bulimičky by pravděpodobně podívanou na toto představení nevydržely moc dlouho. Avšak já, nejen z důvodu, že se do jejich řad nepočítám, jsem vydržela až do zmíněného konce – nekonce.

Otesánek, pardon Nenažranec, na začátku našeho příběhu spořádal „jen“ malou myš, za což byl dokonce vyloučen ze „štoly“ – nyní musím upozornit, že se opravdu nejedná o překlep, ale o instituci, v jejímž čele stojí paní „mučitelka“ (pozn.red. údajně se tato postava odkazuje na reálnou pedagožku naší fakulty) a vyučují zde „mučitelé“. Tedy v zásadě nejde o nic jiného než o … ale však vy moc dobře víte, o co! Ovšem Nenažranec se mírně naštve a spořádá také pár lidí a na závěr logicky dochází k tomu, že mu jeho přecpané břicho praskne! Musím podotknout, že herci upozorňují na specialitu – tedy, že se konce představení budou vždy lišit. Improvizaci tedy zdar! Ovšem zatím, co mi je známo, tyto rozdíly nejsou markantní. Spíše se jedná o rychlé zatažení opony doprovázené ryze improvizačními průpovídkami typu a to je pro dnešek vše, to je konec …

Jde vlastně o takový nenažraný kabaret – herci zpívají, hraje živá hudba, do jisté míry se improvizuje, zcela tematicky pak představení přerušuje číšník roznášející občerstvení. Nečekejte žádnou větší myšlenku, směs zpěvu, tance a situačního humoru vás jistě pobaví. Můžete ale narazit na několik hluchých míst, kdy na vás na chvíli padne opar nudy. A konec nekonec? Podle mě rozpačitý – diváci okolo mě ani nepostřehli, že se opravdu jedná o definitivní konec. Na druhou stranu ale, kam by se měl příběh prostorově výrazného chlapce dále vyvíjet? Takže toto je už opravdu konec!

Lucie Šebestová
Foto: Jiří Kalát