Radka Spurná

řed tím, než jsem napsala první článek o přijímacím řízení a společnosti Scio, zjistila jsem si potřebné údaje a položila řadu otázek institucím a lidem, kteří by mi mohli podat relevantní informace. Helena v krabici nyní přináší reakce na tyto dotazy. Všechny odpovědi jsou uvedeny v nezměněném znění, bez zásahu redakce.

V první řadě jsem se obrátila na rektora Univerzity Palackého Lubomíra Dvořáka.

Jsou Scio testy na všech oborech UP?
Nabídka SCIO testů je v omezené míře využívána na UP pouze FF.

Počítá se s jejich zavedením v budoucnu?
Podle sdělení děkanek a děkanů fakult se s širším využitím SCIO testů na UP nepočítá.

Proč se UP rozhodla zrovna pro takovouto podobu přijímacího řízení?
Na tuto otázku by pravděpodobně lépe odpověděla pí dr.Honová, proděkanka FF. Jak plyne z odpovědi na první i druhou otázku, na většině fakult tento typ testů nepovažují za vhodný pro výběr studentů.

Myslíte, že takovýto typ přijímacích zkoušek znamená stejnou startovní metu pro všechny uchazeče? Mají všichni uchazeči stejnou šanci? Je možné si zaplatit další dvě kola Scio testů a k přijetí se započítává ten nejlepší výsledek. Neznamená to, že takhle jsou zvýhodněni ti bohatší, ti, kteří si více kol, případně i více zkušebních testů a přípravný kurzů mohou dovolit?
Zřejmě máte pravdu, může to být i jeden z důvodů, proč se na UP nevyužívají.

Neobáváte se toho, že na vysokou školu se dostanou i lidé, kteří nebudou mít o obor zájem? Například na sociologii byl dříve i ústní pohovor, v němž se prověřilo, zda se uchazeč o problematiku zajímá a má něco načteno. Nyní je na tento obor pouze test obecních studijních předpokladů, v němž se po uchazeči nevyžadují žádné znalosti.
Viz předchozí odpovědi.

Jakou částku univerzita platí za Scio testy?
To je otázka pro děkana resp. tajemnici FF.

Rozhovor proběhl prostřednictvím e-mailu 12. dubna 2007.

Na otázku, kolik Univerzita Palackého společnosti Scio zaplatila za přijímací řízení jsem se tedy zeptala tajemnice děkana FF Jiřiny Menšíkové.

Děkuji za váš dotaz. Sděluji, že jsem jej přeposlala paní Pavlíně Grigrárkové , vedoucí studijního oddělení, která zná podrobnosti celé akce.V současnosti jsme za Scio testy zatím nezaplatili nic.

Další odpovědi jsem se již nedočkala.

Odpověď paní Menšíkové mi byla doručena prostřednictvím e-mailu 16. dubna 2007.

O vyjádření jsem poprosila také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. S pověřením paní ministryně mi odpovídala Zdeňka Pastorová z odboru vysokých škol.

Jak se díváte na to, že většina vysokých škol přihlíží při přijímacím řízení (někde jsou dokonce jediným kritériem pro přijetí) na výsledky Národních srovnávacích zkoušek firmy Scio?
Rozhodně se nejedná o většinu vysokých škol, které při přijímání ke studiu přihlíží k výsledkům Národních srovnávacích zkoušek (NZS): dle informací poskytnutých vysokými školami na podzim minulého roku ze 123 existujících fakult a 47 veřejných a soukromých škol, které se nedělí na fakulty, využívá NZS jako povinnou součást přijímací zkoušky pouze 11 fakult, a to jen pro některé studijní programy a obory, k výsledkům NZS pouze přihlíží (tj. vedle NSZ se konají přijímací zkoušky) pak 18 fakult a jedna soukromá vysoká škola. Samozřejmě u některých studijních programů nemůže být vzhledem k charakteru studijního programu i studijního oboru jediným kritériem přijetí výsledek NSZ. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje fakultám a vysokým školám určit způsob ověřování znalostí a schopností uchazečů o studium (přijímací zkoušky mohou i prominout).

Je dle Vašeho názoru takovýto typ přijímacího řízení spravedlivý? Nejsou zvýhodněni ti bohatší a tedy ti, kteří si mohou dovolit jít na více kol zkoušek, koupit si více zkušebních testů či zaplatit si přípravné kurzy?
S podrobnostmi organizace NSZ seznámeni nejsme, protože přijímací řízení je v plné pravomoci samotných vysokých škol. Ovšem pokud uchazeč může konat NSZ opakovaně, pak je nepochybně zvýhodněn oproti uchazeči, který může přijímací zkoušku vykonat pouze jednou a ještě v termínu, který je mu stanoven a nemá možnost si jej změnit. Totéž samozřejmě platí i ohledně přípravných kursů, šance uchazeče, který má možnost speciálně se připravovat na přijímací zkoušky v přípravných kurzech, jsou jistě vyšší než uchazeče, který přípravné kurzy neabsolvoval. Dle informací poskytnutých vysokými školami je-li NSZ povinnou součástí přijímací zkoušky, pak fakulta do poplatku za úkony spojené s přijímacím řízení započítává i poplatek za NSZ (zpravidla formou poukázky, kterou uchazeči zašle). Jestliže se uchazeč chce zúčastnit dalších dvou „kol“ NSZ – pak si poplatek za každé další kolo hradí již sám. SCIO vypisuje celkem tři termíny, takže uchazeč si může zaplatit dva termíny navíc.

Například k testu obecních studijních předpokladů nejsou potřeba žádné znalosti, vychází se pouze z textu. Pokud je tento test jediným kritériem pro přijetí na vysokou školu, nemůže se stát, že se na ni dostanou studenti, kteří o obor ve skutečnosti nemají zájem?
Toto riziko samozřejmě hrozí – vždy existovali a existovat budou uchazeči s nevyhraněným zájmem nebo ti, kteří chtějí být přijati „pouze“ na vysokou školu. Opět záleží na charakteru studijního programu, k jehož studiu se hlásí. Existují studijní programy, u nichž je důležitý všeobecný rozhled nebo znalosti z několika oblastí, naopak u některých studijních programů, u nichž se přijímací zkoušky skládají z předmětů tvořících odborný základ studia dobré výsledky u těchto zkoušek dokládají i zájem uchazeče o takovýto obor a jsou samozřejmě reálnějším předpokladem pro zvládnutí vysokoškolského studia a vyšší šancí úspěšného absolvování vysoké školy.

Jaký je Váš názor na e-maily, které firma Scio rozesílá uchazečům vysokých škol a ve kterých je upozorňuje na nabídku řady přípravných kurzů a existenci různých zkušebních testů a především ve kterých uvádí, že nezakoupením zkušebních testů či návštěvou přípravných kurzů mohou být uchazeči handicapováni?
S texty rozesílaných e-mailů SCIO nejsme seznámeni, takže nevíme, jak je nabídka přípravných kurzů formulována. Předpokládáme, že jde o záležitost marketingovou (resp. reklamu), k níž však nejsme kompetentní se vyjadřovat. Pokud však by bylo možno v nabídce spatřovat nekalou soutěž nebo klamavou reklamu, pak samozřejmě existují prostředky, jak ji řešit (obchodní zákoník). Rozhodně by e-maily neměly obsahovat nějaké zavádějící závěry či informace o nižších šancích uchazečů, kteří neabsolvovali přípravné kurzy. Stejně záleží na uchazeči, jak se rozhodne. I veřejné vysoké školy organizují přípravné kursy k přijímacím zkouškám za úplaty, a pokud je mi známo, řada uchazečů je absolvuje a nemá proti nim žádné výhrady, naopak většinou je kladně hodnotí.

Rozhovor proběhl prostřednictvím e-mailu 23. dubna 2007.

Chtěl jsem znát samozřejmě i názor společnosti Scio. Odpověď mi poslal Bohumil Kartous.

V čem jsou výhody pro uchazeče vysoké školy, která využívá při přijímacím řízení vaše testy?
Já bych rád poupravil formulaci "využívá při přijímacím řízení vaše testy". Model Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), podle jejichž výsledků bude letos v přijímacím řízení přijímat uchazeče 28 fakult českých univerzit a vysokých škol, nepředstavuje pouze využití testů, ale také organizaci samotných zkoušek včetně administrace s uchazeči a vyhodnocení výsledků zkoušek.

Výhody pro uchazeče jsou vcelku zřejmé ze samé podstaty NSZ. Nedá se říct, že by některá z nich byla více významná, všechny posunují přijímací řízení do roviny objektivnějšího a transparentnějšího procesu, každá z nich má svou vlastní důležitost. Výhoda toho, že se Národní srovnávací zkoušky (NSZ) pořádají ve třech termínech, spočívá ve zvýšení pravděpodobnosti úspěchu, resp. ve snížení vlivu náhody, která hraje v případě běžného jednoho termínu velmi významnou roli. Do přijímacího řízení se pak započítává jen nejlepší dosažený výsledek, kterého uchazeč dosáhne.

Nepochybně velmi příznivá je pro uchazeče možnost zúčastnit se NSZ na dvaceti třech místech nejen v České, ale i ve Slovenské republice. Vzdálenost, kterou tak musejí uchazeči kvůli přijímačkám na VŠ urazit, se ve všech případech zásadně zkracuje a z velké části tato bariéra úplně mizí. Zásadní je také fakt, že jedna zkouška je rozhodující pro více fakult. V konkrétních případech, kterých je hodně, je to tak, že pokud se někdo hlásí na FF UP, FSS MU a zároveň také na FHS UHK, zkouška z obecných studijních předpokladů (OSP) se mu započítává do přijímacího řízení na všechny tři fakulty. Takže jedna zkouška je platná hned třikrát. Právě zkouška z OSP přitom představuje další výhodu. Protože v ní nehrají zásadní roli znalosti ze střední školy, dokáže eliminovat rozdílnou kvalitu nebo rozdílné zaměření středních škol. Výhodou pro uchazeče je i úspora za cestovné, za ubytování a určitě také úspora času.

V čem jsou výhodu pro vysokou školu, která využívá při přijímacím řízení vaše testy?
Částečně jsem odpověděl u první otázky, jednou z výhod pro fakultu je fakt, že značnou organizační náročnost přijímacích zkoušek i odpovědnost za ně přenese fakulta na jinou autoritu. To se sice může jevit jako nevýznamné, ale všechny fakulty, které přijímací zkoušky pořádají, musejí vytvořit nástroje (většinou testy), na jejichž základě budou provádět selekci, dále musejí zajistit administraci týkající se přijímacích zkoušek a také musejí zapojit vlastní pedagogy do rolí administrátorů, což celkově představuje zátěž, která se projeví jinde. Testy připravované fakultou ne vždy procházejí standardním přípravným procesem, administrace zatěžuje studijní oddělení, které se nemůže dostatečně věnovat řešení problémů studentů fakulty, učitelé musejí omezovat svou výuku. Je ovšem nutné dodat, že na řadě fakult jsou schopni velmi dobře argumentovat, proč si chtějí přijímací zkoušky připravit sami a je samozřejmě plným právem fakulty rozhodnout se, jak své přijímací zkoušky připraví a zorganizuje.

Z jiného úhlu pohledu je pro fakultu velkou výhodou zkouška z OSP, o které už jsem uváděl, že nehodnotí úroveň střední školy uchazeče, ale uchazeče samotného. Na řadě fakult začínají zjišťovat, že informace, kterou jim poskytne test OSP, je pro ně cennější než informace o znalostech ze střední školy a že uchazeči, kteří by jinak byli odmítnuti, posléze představují zajímavý studentský potenciál.

Mimo to se letos prokázalo, že NSZ přinášejí fakultám výrazně větší zájem o studium. Na některé fakulty se přihlásilo i o padesát procent více uchazečů než loni, nárůst zaznamenaly téměř všechny, které stanovily NSZ jako povinnou součást přijímacího řízení. Možná jsem měl na prvním místě uvést, že všechny zúčastněné fakulty přistoupily k NSZ také z toho důvodu, aby maximálně vyšly vstříc uchazečům o studium, kteří se na ně hlásí.

Jste si vědomi některých nevýhod (ať už pro uchazeče, či pro školu)?
O konkrétních nevýhodách, které by vyplynuly uchazečům nebo školám z NSZ, nevíme a nepředpokládáme, že by nastaly. Některým uchazečům připadá zbytečně složitý systém přihlašování a placení NSZ, ale pokud jsme chtěli dosáhnout stavu, kdy se budou moci uchazeči přihlašovat k NSZ ještě před přihláškou na vysokou školu a kdy první termín NSZ bude už v březnu, jednodušší způsob se aplikovat nedal.

Při prezentaci Národních srovnávacích zkoušek na zasedání Rady vysokých škol byly zmíněny tři rizikové faktory - změna struktury uchazečů, vyzrazení testů a úpadek společnosti Scio. Změna struktury uchazečů může mít samozřejmě pro každou školu unikátní a specifický charakter, ale z doposud získaných zkušeností, které se opírají zejména o dlouhodobou spolupráci s FSS MU v Brně, jsme schopni konstatovat, že změny, ke kterým došlo, měly pozitivní nebo neutrální dopad. Ostatní dva rizikové faktory jsou teoreticky možné, ale nic pro ně nehovoří.

Nemají při zkouškách, u kterých probíhají tři kola a započítává se nejlepší výsledek, větší šanci ti bohatší, tedy ti, kteří si mohou dovolit více kol?
Ne, a to ani v případě fakult, které mají NSZ jako povinnou součást přijímacího řízení. Velká většina uchazečů přitom pochází právě z těchto fakult. Tyto fakulty poskytují svým uchazečům poukazy na účast v NSZ podle počtu přihlášek. Podá-li si uchazeč tři přihlášky, má možnost se zúčastnit tří termínů NSZ na základě poukazů získaných od fakulty. To samozřejmě obnáší více přihlášek a více administrativních poplatků fakultám, ale to se dostáváme mimo problematiku NSZ. Při tradičních přijímacích zkouškách je to tak, že v případě, kdy uchazeč podává na fakultu více přihlášek, platí stejné množství administrativních poplatků a přitom absolvuje třeba jen jeden zkušební termín. NSZ tedy v žádném případě neupřednostňují bohatší uchazeče, naopak zmírňuje finanční náročnost tradičních přijímacích zkoušek.

V případě, kdy fakulta k výsledkům pouze přihlíží a neposkytuje proto uchazečům poukaz umožňující účast, zase většinou rozhoduje dosažení nějaké známé hranice (např. být mezi 30% nejlepších) k tomu, aby fakulta započetla tento výsledek jako dostatečný k přijetí ke studiu. Výsledek je pochopitelně známý už po prvním termínu a v případě, že uchazeč dosáhne požadované hranice, nemusí se dalších termínů účastnit.

V neposlední řadě bych rád upozornil, že cena jedné zkoušky NSZ stanovená na 365 Kč pro drtivou většinu uchazečů neznamená ekonomickou bariéru ani v případě, že si musejí účast na všech termínech hradit sami. Pro většinu fakult je rozhodující zkouška z OSP a v tomto případě náklady na účast na všech třech termínech představují něco málo přes tisíc korun. To považuji - při porovnání s částkami za administrativní poplatky fakultám, kdy jedna přihláška stojí uchazeče cca 500 Kč - za únosnou cenu. Opět připomínám, že administrativní poplatky a poplatky za NSZ se nesčítají, nýbrž odečítají, takže pro většinu účastníků jsou faktické náklady daleko nižší. A to jsem nezmínil fakt, jakou úsporu představuje konání NSZ ve 23 městech v ČR a SR, čímž uchazeči ušetří spoustu peněz za dopravu a za ubytování, nebo to, že uchazeč často absolvuje pouze jednu zkoušku místo tří. Skutečně si myslím, že tento problém buď reálně není nebo nehraje významnou roli, přesto společnost Scio na příští rok z vlastní iniciativy připraví program na úplné odbourání socioekonomických bariér formou podpory uchazečů s prokazatelně nedostatečným sociálním zázemím.

Nejsou vaše e-maily, v nichž upozorňujete uchazeče na to, že jim nabízíte řadu kurzů a zkušebních testů, které si většina lidí zakoupila, a pokud tak neučiní i on, bude handicapován, neetické? Nevyužívá tak vaše firma stresující situace, ve které se uchazeč nachází, ke zvýšení svých příjmů?
To je samozřejmě velmi citlivá otázka. Na jednu stranu by měla být respektována skutečnost, že se pohybujeme v tržním prostředí. To samozřejmě předpokládá, že společnost s ručením omezeným, jakou Scio je, bude vyvíjet tržní aktivity. Fakt, že se jedná o oblast vzdělávání, ve které se Scio pohybuje, ještě nemůže apriori znamenat to, že by tento trh byl něčím odlišný od trhu s potravinami nebo například léky. Mohli bychom - zcela bez nadsázky - kritizovat farmaceutické koncerny, protože "neeticky" využívají dnes a denně se vyskytujících stresujících situací, které se týkají lidského zdraví.

Vedle toho se samozřejmě snažíme oddělovat nabídku přípravných prostředků od NSZ tak, aby bylo zřejmé, že uchazeč není účastní na NSZ zavázán k tomu, že si musí zakoupit přípravné materiály. Tak to není a my nepodceňujeme svéprávnost uchazečů o studium na vysoké škole a jejich schopnost rozlišit závazné a nezávazné informace. Na druhou stranu ale například víme, že zkouška testů nanečisto nebo studium v internetovém kurzu má prokazatelně pozitivní vliv na výsledky zkoušek, nepovažujeme tedy na neetické na tuto skutečnost uchazeče upozornit. Vyvíjet efektivní nástroje přípravy přece slouží nejen společnosti Scio, ale také samotným uchazečům. Mezi více než 20 000 uchazečů, kteří se NSZ účastní, je mnoho takových, kteří si tyto informace nezjistitli nebo nechali vše na poslední chvíli. Stále například zůstává několik tisíc lidí, kteří si sice podali přihlášku na některou z fakult s povinnými NSZ, ale dosud nevzali na vědomí, že NSZ jsou pro ně povinné. Pro tyto uchazeče jsou informační maily nepochybně důležité.

Jsme ale srozuměni s tím, že jakýkoliv argument nemůže změnit většinové stanovisko, je-li zakořeněné a dostatečně pevné. O formě obchodních sdělení vůči zákazníkům vedeme trvalou a intenzivní diskusi a hodnotíme jejich možné dopady. Popravdě řečeno, ti nespokojení, kterým se jeví oslovení ze strany společnosti Scio nemístné, jsou mezi desetitisíci uchazečů řádově pouze jednotlivci, přesto jsme se rozhodli napříště sdělovat všechny informace týkající se NSZ s velkým důrazem na strohost faktů. A samozřejmě – každý, kdo projeví nespokojenost a nechce dostávat obchodní sdělení společnosti Scio, je okamžitě vyřazen ze seznamu adresátů.

Rozhovor proběhl prostřednictvím e-mailu 15. dubna 2007.

Otázky jsem poslala i proděkance pro studijní a sociální záležitosti Jaroslavě Honové. Paní proděkanka neodpovídala přímo na jednotlivé otázky, ale napsala mi své obecné vyjádření.

FF využívá při přijímacím řízení Scio testy. Proč se fakulta rozhodla zrovna pro tuto formu přijímacího řízení? Myslíte, že Scio testy znamenají stejnou startovní metu pro všechny uchazeče? Mají všichni uchazeči stejnou šanci? Je možné si zaplatit další dvě kola Scio testů a k přijetí se započítává ten nejlepší výsledek. Neznamená to, že takhle jsou zvýhodněni ti bohatší, ti, kteří si více kol, případně i více zkušebních testů a přípravný kurzů, mohou dovolit? Neobáváte se toho, že na vysokou školu se dostanou i lidé, kteří nebudou mít o obor zájem? Například na sociologii byl dříve i ústní pohovor, v němž se prověřilo, zda se uchazeč o problematiku zajímá a má něco načteno. Nyní je na tento obor pouze test obecních studijních předpokladů, v němž se po uchazeči nevyžadují žádné znalosti.

Jediná objektivní cesta pro přijetí ke studiu na vysoké škole je vzít uchazeče všechny a dát všem stejnou šanci: v průběhu alespoň prvního semestru by si měli studenti ověřit, že jejich zájem o obor a obsah studijního programu NEJSOU v ROZPORU s jejich představami a očekáváním, a dále PROKÁZAT předpoklady ke studiu. Protože tento postup u všech oborů možný není, musí fakulta zvolit nějaké kritérium, podle něhož musí vybrat, kdo je lepší a kdo je horší.

Odpověď na otázku, zdali jsou vhodnější testy tzv. předmětové nebo testy studijních předpokladů, není jednoduchá, neboť doposud nemáme k dispozici žádný rozsáhlý objektivní výzkum, který by jednoznačně potvrdil přednost jednoho postupu před druhým.

V současné době můžete sledovat podobnou polemiku v souvislosti s přijímacími zkouškami na střední školy. Názory se různí a každý postoj má své opodstatněné argumenty.

Vedení fakulty ve spolupráci s katedrami rozhodlo o nové podobě PŘ a PZk na FF v r. 2007 i proto, že byla zahájena rekonstrukce hlavní budovy včetně auly. Tedy prostor, které jsou využívány u přijímacích zkoušek nejvíce. Při takové rekonstrukci NELZE NEPOČÍTAT i s možností, že dojde k neočekávaných událostem, např. nebude z objektivních důvodů dodržen harmonogram stavebních prací. Co pak, když budeme mít na nádvoří stovky pozvaných uchazečů? To by byla doslova katastrofa nepředstavitelných rozměrů. Proto musela fakulta hledat i jiné řešení zejména pro obory s velkým převisem poptávky.

Vzhledem k různorodosti studijních oborů dostaly katedry možnost vybrat si mezi třemi cestami:
a) přijímat ke studiu na základě zkoušky, kterou zabezpečuje vnější autorita (taková zkouška nahrazuje výsledek tradiční PZk nebo se k ní v dalším průběhu PŘ přihlíží).
b) prominout PZk (bez doplňujících kritérií či s naplněním dalších kritérií)
c) organizovat vlastní PZk .

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY A SCIO

1) Pro variantu a) „přijímat ke studiu na základě zkoušky, kterou zabezpečuje vnější autorita“ FF využívá služeb společnosti Scio, která poskytuje tyto služby už od r. 1996 a je držitelem certifikátu ISO 9001:2001 pro Realizaci testování včetně přípravy testů a dalších evaluačních nástrojů, zpracování dat, vyhodnocení a analýzy výsledků testování.

2) Fakulta hradí z administrativního poplatku každému uchazeči o studium elektronický slevový kód ve výši 320 Kč. Co fakulta pro uchazeče či pro sebe za tuto cenu získává:

a) Uchazeč může vykonat zkoušku 3krát; přičemž se mu započítává nejlepší výsledek Fakulta tak eliminuje nepříznivé důsledky toho, že uchazeč má na PZk jen jediný pokus. Nejde jen o důsledky na straně uchazeče, kterému se z jakýchkoliv důvodů PZk nepovedou (nemoc, stres, únava z dopravy, nevhodné prostředí zkoušky, souběh s jinou PZk, rodinné důvody apod.). Uchazeč v takovém případě už nemá v daném roce možnost nápravy, a fakulta se tak s velkou pravděpodobností připravuje o velmi kvalitní posluchače. Nepříznivé důsledky jsou i na straně dalších fakult, z nichž po roce či více odcházejí studenti, kteří původně chtěli studovat jinde, ale při prvním pokusu neuspěli. Je evidentní, že zdroje na jejich studium byly vynaloženy neúčelně.

b) Uchazeč může vykonat zkoušku na 13 místech ČR a 3 místech na Slovensku – to výrazně snižuje uchazečům náklady na zkoušku a zvyšuje dostupnost zkoušky. Místo výdajů na ubytování a cestovné mohou zaplatit za další dva pokusy zkoušky. Vaše otázka o zvýhodňování bohatých na úkor chudých je velmi problematická. Není stejně nespravedlivé, že někdo musí např. do Olomouce dojet a platit za nocleh a někdo ne? Nepostihne taková „nespravedlnost“ právě ty „chudé“ na úkor „bohatých“ jen proto, že se narodili kdesi v Čechách? A nemůže se právě tato okolnost stát důvodem, že by uchazeč rád studoval v Olomouci, ale chce ušetřit, a tak zvolí místo bližší svému bydlišti? Není opravdu lepší vynaložit finance na možnost zopakovat si test v případě, že uchazeč při prvním pokusu neměl „svůj den“?

c) Fakulta je chráněna před nevyrovnanou kvalitou testů. Při vývoji testů určených jako podklad pro výběr uchazečů ke studiu, je třeba respektovat řadu zásad a postupů. Vytvořit vhodný test vyžaduje speciální znalosti a dovednosti. Je to stejné, jako když ne každý je schopen napsat odbornou stať, pokud nemá odpovídající znalosti a zkušenosti. Proč je technika tvorby testů tak důležitá? Protože zaručuje správnou metodiku vyhodnocování a ta pak zaručuje plnou srovnatelnost výsledků.

d) Fakulta je chráněna před nepřijatými uchazeči, kteří se domáhají přijetí s odvoláním na nedostatky PZk S rostoucím právním vědomím roste i počet případů, kdy neúspěšní uchazeči (úspěšně) využijí dostupné právní prostředky. V odvoláních jsou nalézány chyby v obsahu testů, formulacích otázek, objektivitě vyhodnocení, dále organizační nedostatky jako nevhodná místnost, pozdní příchod zkoušejících, nepřesné organizační pokyny apod., a podezření z korupčního jednání. Se Sciem tyto problémy odpadají: stejně jako se uchazeči nemohou u vysoké školy domáhat např. přihlédnutí k tomu, že maturitní komise na jejich škole byla přísnější, a tedy mají horší známky, nemohou u fakulty reklamovat nedostatky PZk. Jakékoliv výhrady k obsahu a průběhu zkoušky směřují na Scio. Podle ředitele Scio O. Štefla se za posledních 6 let oprávněné námitky neobjevily. Případné chyby v úlohách řeší Scio propracovaným systémem „reklamace“ ještě před vyhodnocením zkoušky. Oprávněné výhrady k průběhu zkoušky mohou uchazeči vznést v okamžiku zkoušky po vyzvání administrátorem zkoušky. Scio oprávněné námitky vyřeší nabídkou dalšího termínu, případně vrácením peněz.

e) Výsledek každého účastníka zkoušky se uvádí vždy jako přepočtený percentil, od 0 do 100, tj. jako procento všech ostatních (ze všech termínů, míst konání a účastníků všech vysokých škol, které výsledek NSZ využívají), které účastník předstihl (0 nejhorší výsledek – účastník nepředstihl nikoho; 100 – nejlepší výsledek - účastník předstihl všechny). Fakulta tak získává mnohem objektivnější informace o kvalitě uchazečů.

f) Fakulta předejde zatěžování pracovníků při organizaci a administraci PZk. Zejména na naší fakultě s velkým převisem zájmu a v situaci, kdy jsou na katedry kladeny stále větší pracovní povinnosti (např. v důsledku rozdělení Mgr. studia na model 3 + 2 dvoje přijímací zkoušky a dvoje státní závěrečné zkoušky), je tato výhoda nepřehlédnutelná. Pracovníci fakult se i v období PZk mohou věnovat své základní práci – odborné pedagogické a vědecké.

Tady je na místě otázka tzv. zájmu o obor a jeho zjišťování např. při ústní zkoušce. Tak především, neměli bychom podceňovat inteligenci uchazečů – přece hlavním dokladem zájmu o obor je už fakt, že si k oboru podali přihlášku. Že se najdou „spekulanti“? Ano, to je velmi pravděpodobné. Ale pak se na to buď velmi rychle přijde – uchazeč na studium nestačí nebo je pouze průměrný. Ale stává se i to, že nový student, kterému se při přijímačkách prostě jen „zadařilo“, obor teprve při studiu „objeví“ a zahoří pro něj. Stejně jako se stává, že ti, co při přijímačkách dokázali zájem o obor podle vašich představ (a to např. proto, že se jim zkoušející strefil do oblasti, kterou znali lépe – jiní naopak takové štěstí neměli, a třebaže mohli být stejně dobří, v několikaminutovém rozhovoru své kvality předvést nemohli), naopak v průběhu studia se rozplynuli v průměrnosti. Za další – právě v této podobě prověřování je nejmenší míra objektivnosti. Stačí si vzít stejný obor, kde je více zkušebních komisí. Už jen složení z různých osobností je příčinou toho, že prověřování není stejné, a tudíž srovnatelné, a to i v případě, že komise používají stejné otázky.

g) Fakulta se zbavuje povinnosti zveřejnit zadání a základní statistické charakteristiky přijímacích zkoušek a umožnit uchazečům nahlédnout do dokumentů.

VLASTNÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY
Je zřejmé, že jen velmi málo z výše uvedených požadavků mohou katedry naplnit, a to jak z důvodů objektivních (zejména nemožnost vyjet „za“ uchazeči, poskytnout opakované termíny, nedostatečná technika tvorby testů a metodika jejich vyhodnocování, ochrana fakulty před důsledky organizačních či jiných chyb), tak z důvodů subjektivních (selhání lidského faktoru).

ZÁVĚR:
Kdybych si mohla zvolit, šla bych JEDNOZNAČNĚ cesto zrušení přijímacích zkoušek. Ale takovou možnost nemám. Nikdy jsem netvrdila, že přijímací zkoušky založené na testu studijních předpokladů jsou nejlepší. Ale myslím si, že jsou k uchazečům spravedlivější a komfortnější. Spravedlivější proto, že nejsou založeny tolik na náhodě jako tzv. předmětové zkoušky. Mít schopnost pracovat s informacemi, rozumět textu, logicky myslet, vyvozovat závěry apod.. – takovou kompetencí by měl být vybaven každý vysokoškolák, ať už studuje cokoliv, Znát např. 13 časů v angličtině, to je předmětná dovednost, kterou si inteligentní student zvýšeným pracovním úsilím doplní, pokud to bude potřebovat. Vědět, kdy se např. stala ta či ona historická událost apod. – to si umí jen trochu schopnější student vyhledat. Ale umět historická fakta správně interpretovat, to už vyžaduje úplně jiný rozměr osobnosti.

Odpověď byla zaslána prostřednictvím e-mailu 13. dubna 2007.