|
Čtvrtek, 08 březen 2007 |
Marek Homolka
Zhlédl jsem se v Jaroslavu Hutkovi a jeho superlativech. Neopěvuji krásy světa, kde co šplouchá, či lidskou svobodu. Nýbrž to, čeho je příroda schopna a co může běhat po světě.
Tak, pane Hutko, promiňte a dopřejte mi minutu slávy. Co je však nejblbší, co je však nejblbší, ten obrovskej morák, co má modrej zobák.
 Komentáře (1) | Citujte článek
|
|
Celý článek...
|