šichni to známe. Termín odevzdání seminární práce se blíží a knihovny praskají ve švech. Ovšem kniha, kterou potřebujeme, není k dispozici, nebo dokonce ani nevíme, z jakého knižního zdroje čerpat. Hledáním a listováním můžeme strávit i několik hodin, navíc s nejistým výsledkem.
dmala je nám ze všech stran do hlavy vtloukáváno, jak honosný a ojedinělý náš rodný jazyk je. Jakou má tradici, jak je rozmanitý a libý. Ano, opravdu tomu kdysi tak bylo. Jste-li vášnivými diváky prvorepublikových filmů, jistě se vám při vzpomínce na ně vybaví vzneše-né pasáže Oldřicha Nového nebo Adiny Mandlové, kteří dokázali se vší grácií využívat naši mateřštinu. Ano, bylo tomu tak…
deály o vysoké škole, které máte na té střední, se mohou během pár měsíců lehce rozplynout jako pára nad hrncem. Další pohled studenta prvního ročníku. Tentokrát netradiční formou a věřím, že se v něm opět někteří najdete.
rátké shrnutí prvních dojmů studentky prvního ročníku je stručné a trefné. Vidíte se v něm také? No, posuďte sami. Všechno je možné. Pokud chcete ostatním poodhalit své pocity, napište svůj článek a pošlete nám ho!
ýden uběhl jako voda a my vám přinášíme slibované pokračování seriálu "Zelenáči na UP aneb Jak vidí svoji alma mater prváci". Tentokrát se podíváme na problémy studentů z trochu jiného úhlu. Zákon schválnosti funguje dokonale, vlaky mají zpoždění většinou v nevhodnou chvíli a naopak.
as, kdy končí léto a pomalu žloutne listí, může být trošku smutný a nostalgický. Některým však s koncem léta ještě podzim tak docela nezačíná. My Moraváci máme ještě jedno roční období – období burčáku. A abychom si naše bohatství z vinohradů „neskrblíkovali“ jenom pro sebe, koná se na podzim několik hezkých akciček, nejznámější z nich zřejmě bude burčákový pochod, oficiálně však Pochod slováckými vinohrady.
kademický rok je v plném proudu. Už i nováčci vpluli do každodenního studentského života. Jak tomu ale bylo před tím? Jak prožívaly své začátky? A jak vlastně vidí svojí alma mater? Helena v krabici vám každý týden přinese příběh jednoho studenta, který právě letos na UP nastoupil.
odívat se alespoň jednou za život do Prahy coby našeho hlavního města by mělo patřit k základní výbavě Čecha stejně jako výprava do Mekky u muslimů s tím rozdílem, že Češi nemusí putovat stovky kilometrů pouští. Helena se v Praze také ocitla.
ejednou jste již jistě v poštovní schránce objevili letáček zvoucí na reklamní akci s obědem a dárečkem zdarma pro zúčastněné. Většina z vás je pravděpodobně bez delšího zkoumání vyhodila, ale najdou se mezi námi i tací, kteří se nechají snadno nalákat.
